Rozhovor s Lenkou Novotnou, Plastia s.r.o.

Když jsme přemýšleli jakou osobnost oslovit jako první byla volba hned jasná – musela to být paní Lenka Novotná, majitelka firmy Plastia a naše velká inspirace. Její příběh, její názory a v konečném důsledku jako důkaz všeho ten pozitivně inspirující vývoje její firmy jsou pro nás jasnými ukazateli pro osobnost, kterou by jste měli také znát.
0 Sdílení
0
0
0
0

Cirkulární ekonomika ne jenom aplikovaná ale také prožívaná je víc!

Pojďte se tedy seznámit – paní LENKA NOVOTNÁ, Plastia s.r.o.

„Dobrý den paní Novotná,
především velmi Vám děkujeme za Váš čas věnovaný našim otázkám. Velmi si toho vážíme. Popište nám prosím, jak se udržitelnost praktikuje ve vaší firmě?

Bylo pro nás klíčové uvěřit smysluplnosti Cirkulární eknomiky, objevit její potenciál a vzít ji ve firmě za svou. Nicméně principy zodpovědného hospodaření se zdroji jsou ve firmě přítomny po celou dobu její existence. Například od začátku historie firmy se odpadní teplo ze vstřikovacích lisů odvádí a díky výměníků se opět přivádí v podobě tepla do skladovacích hal. Také veškeré nepovedené nebo neprodané výrobky si umíme sami podrtit a znovu z nich vyrobit produkty, případně materiál prodáme dál nebo vyměníme za jiný. Takovým dalším, i když drobným příkladem je, že po celé firmě máme umístěny výdejníky vody s filtry, abychom nemuseli nakupovat pro jednání či pro svoji spotřebu v kancelářích lahve s vodou.

Sofistikovanějším příkladem je náš princip tvarovat již při designu výrobky tak, aby bylo dostatek materiálu tam, kde je výrobek namáhán, a naopak ubrat tam materiál, kde není potřeba. Dále použití recyklovaných materiálů v těch částech produktů, které nepřichází do styku se slunečním zářením, a tudíž nedochází k degradaci slunečním zářením, na které jsou výrobky z recyklátu bohužel náchylnější.

A určitě na špici jsou takové přístupy, jako je možnost nakoupit si u nás náhradní díly k výrobkům, nepoužívat komponenty, které nejdou od výrobku oddělit a následně recyklovat, případně novinka v letošním roce, kdy postupně přecházíme na značení a popis výrobků laserem, což umožní odbourat řadu nejrůznějších potisků a nálepek, které v konečném důsledku ztěžují recyklaci a kontaminují recyklát.

Jste ve vašem odvětví velmi úspěšní v aplikaci udržitelných zdrojů a všeobecně v žití cirkulární myšlenky. Co vás vedlo k tomuto nastavení?

První pochopení principu cirkularity se vlastně událo díky našemu výrobního programu, když jsme vytvořili obrázek biologického cyklu, abychom měli možnost srozumitelně vysvětlit našim zákazníkům, proč výrobci květináčů vyrábějí také kompostér a krmítko pro ptáky. Vznikla tak naše první cirkulární smyčka oběhu živin při pěstování na zahradě či v nádobách. Je to nyní asi sedm let, kdy jsem se díky tomuto seznámila i s takzvaným biomimetickým principem. Tento princip přenáší určitá konstručkční řešení z přírody od živých organismů do jiných oborů, v tomto případě do průmyslu, do oběhu surovin a produktů. Obrázek biologického cyklu s využitím našich produktů již v naší vizuální identitě zůstal, dále ho používáme a rozvíjíme.

Když zhodnotíte vývoj myšlenky cirkulární ekonomiky po dobu posledních pár let jak z pohledu výrobního podniku, tak z pohledu zákazníků, jak se podle Vás vyvinula?

Myšlenky cirkulární ekonomiky nejsou úplně nové, nebo trendem posledích pár let. Základy byly položeny již před 20 lety v knize Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things, v překladu Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci. V současné době je princip cirkulární ekonomiky aplikován do nejrůznějších průmyslových odvětví, včetně práce s odpadem. Já osobně se držím poznatku, že 80 % toho, jakým způsobem se bude výrobek dále chovat ve svém životním cyklu, vzniká při designu výrobků. Z toho důvodu cítíme jako výrobci ohromnou zodpovědnost a možnost inspirovat ostatní firmy, pokud budeme výrobky navrhovat s vědomím toho, že jsme to my, kdo určuje charakter jejich cirkularity.

Jaká je podle Vás budoucnost cirkulární ekonomiky? A v čem vidíte úskalí? Je nějaká hrozba?

My v Plastii považujeme cirkulární ekonomiku za přístup, který má budoucnost. Jedním z důvodů může být nedostatek zdrojů. Dobře je to vidět nyní, kdy se extrémně zdražily všechny vstupní suroviny, a tím pádem vzrostla poptávka i po recyklovaných. V našem oboru bude zajímavým momentem, kdy se podaří ve větší míře průmyslově spustit chemickou recyklaci plastů/ tepelnou nebo chemickou depolymerizaci/. Velkým úskalím je v současné době kontaminace recyklovaných materiálů /a to nejen plastů/ rezidui různých chemických látek. Tyto látky mohou být zdravotně závadné,případně škodlivě pro životní prostředí, a proto se velmi často přistupuje k testování recyklátu na takzvané SVHC látky /Substancies With High Concern/ což výrobu prodražuje.

Vy reprezentujete tu část podniků, kteří myšlenku udržitelnosti a cirkularity fakticky implementují do své každodenní činnosti a těží tak ze svých zkušeností. Hodně se ale také setkáváme se subjekty, kteří o tom hlavně mluví a pouze teoretizují. Jakou máte s tímto zkušenost Vy a jaký je k tomu Váš názor?

Naším firemním specifikem je, že si jdeme celou historii firmy tak trochu vlastní cestou, a není pro nás zcela určující, jak se chovají jiné firmy. Spíše se díváme na svoje zákazníky a na celkovou situaci ve společnosti, abychom ji dokázali ve svých výrobcích a jejich funkci reflektovat a naplňovat i nové potřeby našich zákazníků. Díky tomu jsme vyvinuli náš kompostér. Včas jsme zaznamenali změnu potřeb u našich zákazníků. A navíc nám to dávalo i lidsky smysl. Domnívám se ale, že je obecně obtížné implementovat změny do výrobního portfolia a do firemních procesů, hlavně u větších subjektů, takže bych to viděla spíš jako normální stav. Nové věci potřebují čas, a nejprve se rozjedou u inovativnějších subjektů, postupně pak přejdou do celého spektra firem, když se nová věc osvědčí.

Jaký je Váš názor k pojmu „Green washing“?

Nastavit ve firmě pravidla fungování podle principů cirkularity obvykle znamená přenastavení priorit, kdy se část  zisku investuje do nějaké vize, do nějakého hodnotového modelu. Vždy se najdou lidé, kteří toho zneužijí a pouze ve svém byznys modelu okopírují vnější znaky cirkularity, aniž by skutečně naplňovaly význam toho slova. Vydělávají rychle peníze, a vydávají to za udržitelnost, za „zelené“. Takto podle mne může vypadat jedna z forem Green washingu. Být „zelený“ je nyní „in“. Každopádně pro mne je klíčovou metrikou takzvaný Life Cycle Assessment, LCA, který ukazuje, jaký dopad má výroba produktu na životní prostředí od začátku, od získání surovin, až po konec jeho života. Před dvěma lety vypracovala Fakulta technologie ochrany prostředí na VŠCHT studii LCA nákupní tašky, a k velkému překvapení vyšla jako taška s nejnižšími environmentálními dopady  polyesterová opakovně využívaná taška. Nikoliv tedy papírová taška, jak je nám často obchodníky podsouváno.

Finálně by nás ještě zajímalo, co nebo kdo inspiroval a inspiruje Vás?

Mne a myslím i celé naše oddělení vývoje inspiruje skandinávský přístup k designu s využitím prvků udržitelnosti. A to včetně našich zákazníků ze Skandinávie, kteří na svých FB nebo Instagramových profilech názorně a srozumitelně ukazují, jak lze pěstovat a zahradničit ekologicky a udržitelně, včetně využití našich produktů.

Pro mne osobně je inspirací například americký výzkumník a autor publikací o designu Don Norman, autor knih jako je The Design of Everyday Things. Obecně je mi velmi blízké celé myšlenkové hnutí Human Centered Design. A rovněž naši čeští autoři Karel a Josef Čapkovi, se svým obdobně silným humanismem.

Ještě jednou děkujeme za tento rozhovor a přejeme Vám mnoho úspěchů při budoucích projektech. S radostí Vás budeme sledovat a těšíme se určitě brzy na slyšenou!“

0 Sdílení